Mikyho - po našem Čendu jsme si přivezli ze vsetínského útulku. Našli jej 19. 12. 2011 myslivci v lese - vyhublého a zmrzlého a přivezli jej do útulku. Pracovník útulku o něm skoro nic nevěděl, protože v té zimě se "Miky" vždy jen vylezl nažrat a honem zpět do boudy. Tukové zásoby nemá žádné, srst řídkou, prý by do měsíce v kotci umrzl. Věk byl veterinářem odhadnut na 14 let, ale začíná se ukazovat, že to až takový dědoušek nebude, jen je spíš zničený zimou a hladem. Zima mu musela být strašná, neboť měl šílený styl lehání si - prý se vždy co nejvíc zahrabával do deky, kterou měl v kotci - doma se začal točit na křesle dokolečka a u toho hystericky kňučel a poštěkával, jak se snažil honem zahrabat, byla to hrozná podívaná. Deku od nás nechtěl, nevíme, co měl v útulku, nevěděli jsme, jak mu pomoci. Venku honem vyvenčit a sprintem na gauč, asi se bál, abychom jej tam nenechali :-( naštěstí mu hned druhý den došlo, že už mu zima nebude a na šílené hrabání a kňučení zapomněl
Molinka jej přijala za vlastního a Enýně se občas musí připomenout, že ona o jeho přítomnosti nerozhoduje, ale jde to nad očekávání dobře!
| oblíbená alba
| 2× oblíbenec 
Mikyho - po našem Čendu jsme si přivezli ze vsetínského útulku. Našli jej 19. 12. 2011 myslivci v lese - vyhublého a zmrzlého a přivezli jej do útulku. Pracovník útulku o něm skoro nic nevěděl, protože v té zimě se "Miky" vždy jen vylezl nažrat a honem zpět do boudy. Tukové zásoby nemá žádné, srst řídkou, prý by do měsíce v kotci umrzl. Věk byl veterinářem odhadnut na 14 let, ale začíná se ukazovat, že to až takový dědoušek nebude, jen je spíš zničený zimou a hladem. Zima mu musela být strašná, neboť měl šílený styl lehání si - prý se vždy co nejvíc zahrabával do deky, kterou měl v kotci - doma se začal točit na křesle dokolečka a u toho hystericky kňučel a poštěkával, jak se snažil honem zahrabat, byla to hrozná podívaná. Deku od nás nechtěl, nevíme, co měl v útulku, nevěděli jsme, jak mu pomoci. Venku honem vyvenčit a sprintem na gauč, asi se bál, abychom jej tam nenechali :-( naštěstí mu hned druhý den došlo, že už mu zima nebude a na šílené hrabání a kňučení zapomněl
Revoluční začátky caviaterapie v CpS Holešov
